Mizení neochvějných jistot. Adventně po proudu průmyslové tradice Moravskoslezska
Zamračenou a pošmournou adventní neděli je možné strávit u televize, v hospodě, nebo v nákupním centru. Nebo je také možné zatnout po nedělním obědě zuby, teple se obléct, hodit přes rameno vodítko, namotivovat irskou setřici a vyrazit po proudu Ostravice z Frýdku-Místku k Ostravě. Když jdete podél řeky, během patnácti kilometrů se kolem koncentruje průmyslová tradice regionu. Míjíte to, co zaniklo, ačkoliv se zdálo, že bude fungovat neochvějně déle, vidíte fungující tradiční průmysl, objevují se ale i příklady nových provozů jako symbolů proměny kraje a jeho budoucnosti.
Cesta začíná smutně. Cestou k řece míjíte u železniční trati mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem areál bývalé šicí dílny a prodejního skladu. Ten je v současnosti částečně pronajímán pravděpodobně jako sklad některé ze subdodavatelských firem korejské automobilky. Okolí je nicméně odporné a neudržované. Když procházíte kolem zadní části areálu, jde o kombinaci smetiště, veřejné toalety v džungli a noclehárny pro bezdomovce.
Stejně smutný je pohled na rozlehlý areál bývalé Lembergerovy tkalcovny pod mostem spojujícím čtyřproudovou silnicí Frýdek a Místek. Architektonicky cenný objekt z konce 19. století v současnosti chátrá, ačkoliv jde o jednu z nejcennějších budov, která se v Místku v současnosti nachází. Tkalcovna z dvojbarevného režného zdiva s ozdobnými římsami a špaletami byla vybudována jako mohutná reprezentativní budova a je velmi působivá dodnes.
Shrnuto. Textilní průmysl zemřel, co udělat s jeho dědictvím buď nevíme, nebo nedokážeme smysluplně realizovat. Takže čekáme, až se budovy dostanou postupně do takového stavu, kdy je jedinou možností demolice. To nástupce textilky Slezan ve Frýdku-Místku umí velmi dobře. Ověřeno praxí.
Pojďme dál. Zajímavostí cesty je také to, že průmyslové provozy byly velmi často v daných místech vybudovány právě díky blízkosti vody. Dorazíme k Válcovenskému jezu sloužícímu k zajištění dodávek pitné vody pro Válcovny plechu Frýdek-Místek na druhé straně řeky. Společnost nedávno změnila majitele, když ji prodal ArcelorMittal polskému Stalproduktu. Ale žije a vyrábí jako GO Steel Frýdek-Místek. Huť vznikla v Lískovci již v roce 1833 jako Karlova huť, od roku 1946 fungovala pod názvem Válcovny plechu. Změnil se nejen počet zaměstnanců, ale i sortiment výroby, část areálu je nevyužita a je brownfieldem…Ale podnik vyrábí, takže fajn. Jeho okolí je odpudivé. Náznak ghetta, kde bydlí…však víte kdo…sociálně slabí…
Po kilometru chůze dojdeme k dalšímu jezu a také mostu přes řeku. Ocelový obloukový most s železobetonovou konstrukcí, který byl vybudován v letech 1950-1954 jako železniční, má aktuálně multifunkční využití také pro auta, cyklisty a chodce. Na jeho konstrukci jsou napojeny důležité sítě – potrubí splaškové kanalizace, plynu, optického kabelu. V letech 1993 a 2008 byl most významně rekonstruován.
Vedle sebe budeme mít také příklad nového průmyslu, který do regionu přišel. Společnost Huisman vyrábějící jeřáby, ropné vrtné soupravy a další vybavení pro ropný průmysl se prezentuje jako strojírenský inovátor. Takže dobrý.
Vedle stojí areál teplárny a elektrárny společnosti Veolia. Je třeba přidat – vedle něj funguje také poměrně nová bioelektrárna na dřevní štěpku dalšího provozovatele. Pokrok, zelená energie.
Po dalším půlkilometru chůze podél řeky dorazíme k rozlehlé čistírně odpadních vod sloužící pro Frýdek-Místek a okolní obce - pisatel je ve střetu zájmů, takže necháváme takto. Za ní při pohledu od řeky se tyčí neobvyklá těžní věž bývalého černouhelného dolu Sviadnov (Důl Staříč I). Pisatel je opět ve střetu zájmů, takže konstatujeme a nehodnotíme. Dodejme snad jen to, že areál vypadá při cestě autem po silnici Žabeň – Místek poněkud zanedbaně a odpudivě.
Cestou budeme mít několikrát nad hlavami dráty elektrického vedení vysokého napětí z rozvodny Lískovec, což dodává procházce odpovídající industriální ráz.
Cestou nás čeká také několik příkladů vodního stavitelství - například kousek od Paskova Stolbergův jez a náhon Říčka. Výstavba jezu souvisela s mlýnem v Paskově, který byl vybudován již v 15. století (jeho tehdejší přesná lokalizace není známa). Nad jezem se nachází stavidlo, z něhož vede strouha do areálu paskovského zámku. Severně od Paskova po kilometru toku strouha ústí do řeky Olešné, odkud se její voda po několika stech metrech vrací zpět do Ostravice. Umělý vodní tok Říčka není nijak průmyslově využíván, ale tvoří zajímavost Paskova a důležitou součást biotopu zámeckého parku.
A překvapení. U Ostravice se usadili bobři a jejich čilá aktivita je patrná…
Kousek nad Paskovem dorazíme k železnému železničnímu mostu, který byl vybudován v roce 1982 jako nutné dopravní spojení pro celulózku v Paskově – funguje po převratu, změně majitele, obměně majitele a sortimentu stále.
Po pár stech metrech dojdeme k dalšímu mostu přes Ostravici. Přejdeme z Moravy do Slezska, a než nasedneme na místním dezolátně zchátralém vlakovém nádraží do vlaku směr Frýdek, je třeba se posilnit. Vstoupíme do historické/kultovní/nově zprovozněné Hospůdky Balkán. Stojí to za to. Je totiž na rozdíl od naprosto odporného a ostudného areálu vlakového nádraží sestávajícího se s budov různého stáří a stádia rozpadu, perfektně zrekonstruovaná. Tradiční zařízení postavené v roce 1912 bylo v roce 2015 po kompletní rekonstrukci znovu otevřeno, v horních patrech jsou v současnosti místo hotelových pokojů byty. Kdyby ten dům mohl vyprávět…
Zapadá slunce, nad nádražím se tyčí mohutný odval jako památka na několik desítek let těžby černouhelného Dolu Paskov. Přes řeku na druhé straně je úpravna bývalé šachty a dopravní cesta, kterou se hlušina transportovala. Nasedáme do přetopeného vlaku a vyjíždíme směr Frýdek.
Marek Síbrt
Předvánoční glosa: Jak mluvkuje Jihočech v regionu razovitem
Mluvčí mluví s novináři do televize a rádia. Občas napíše článek do novin, nebo odpoví na novinářský dotaz. Sedí v teplém kanclu, pije kafíčko... Jaká je realita? Pár předvánočních střípků z jednoho týdne...
Marek Síbrt
Lodž: Po stopách utýraných chladným a temným tunelem
Zážitek, ze kterého zamrazí a bude mrazit ještě hodně dlouho. Chladným a temným tunelem z ghetta do chřtánu mrazivé mašinérie smrti
Marek Síbrt
Bukurešť III: Pivnice a knihkupectví ze starého dobrého světa. Vesnice uprostřed metropole
Snažte se vcítit za atmosféru mírné nedůvěry a nejistoty místních. Dostanete se k tomu krásnému, co vzniklo před začátkem komunistického teroru, nebo bylo obnoveno poté, kdy zmizel v propadlišti dějin. Snad navždy
Marek Síbrt
Bukurešť II: sledujte cenovky, nenechejte se ošidit, nefoťte a buďte kreativní
V Bukurešti se vrátíte do našich 90. let, kdy cizinci platili za vstup 5 marek a Češi 10 korun, i když marka byla za 15. Ocitnete se ve světě, kdy vás během chvilky po zjištění, že jste cizinec, budou chtít ošubat jako slepici
Marek Síbrt
Bukurešť: Liduprázdné bulváry, monumentální stavby a nasazené roušky. Město kontrastů
Stopy komunistické minulosti jsou v metropoli Rumunska stále nepřehlédnutelné. Pod tím zároveň pulsuje nový kapitalistický systém. Kontrasty na každém kroku.
Marek Síbrt
Střední Krušnohoří: Když vám auto v zapomenutém kraji prokopne kůň
Výlet do opuštěných míst, na která politici uplynulých desetiletí zapomněli. Tam, kde uzdravují přírodu z peněz EU. Tam, odkud zmizeli trampové. A kde vám po úchvatném zážitku na hřebeni hor u Kalku prokopne auto kůň
Marek Síbrt
Střední Krušnohoří: Drsný a krásný kraj, na který lídr z Průhonic i Hurikán Ivan zapomněli
Realita Krušnohoří nad Chomutovem. Nikoliv do Litoměřic nebo Úštěku. Do Hory sv. Kateřiny, Kalku nebo na Výsluní by měli jet volební lídři z Průhonic a Prahy přesvědčovat místní o plánech co udělat s regionem v nelehké situaci.
Marek Síbrt
Krušné hory: Kam dál? Elektrokola, parkovací anarchie a kouzlo opuštěných hor
Anarchie jednodenní turistiky, jejímž symbolem je auto a elektrokolo. Skomírající byznys. Horské scenérie kouzelných míst mimo návštěvnický zájem rozechvívající duši
Marek Síbrt
Syn bez botiček: Nechytrá vláda tupě likviduje drobné obchodníky
Naprosto nekoncepční kroky vlády vedou k absurdním situacím, které likvidují malé živnostníky. Kdy si místo botiček pro syna můžete koupit plyšového krtka a sledovat papoušky ve zverimexu. Země pro budoucnost a chytrá řešení...
Marek Síbrt
Gotický kostel a Jaderná elektrárna, Bůh a Temelín. Jižní Čechy v nás
Když vás při putování podél Lužnice po výstupu na skalnatý ostroh nad řekou ohromí symboly, které si jsou zdánlivě daleko, ale ve skutečnosti blíž, než bychom čekali. Víra v Boha se setkává s vírou v technologický pokrok
Marek Síbrt
Lužnice: Z Tábora údolím bělostných mlýnů, skal, peřejí i chatovišť
Chladné ráno babího léta, příroda se zvolna a tiše probouzí. Z Lužnice stoupá pára, voda se odráží od jezů a balvanů. Údolím z husitského města do Bechyně. Po letech odkládání je cíl blízko... tedy 30 kilometrů daleko. Cesta je cíl
Marek Síbrt
Rudá věž smrti: Jáchymovský masakr uranovou rudou si nepřipomínáme důstojně
Současný stav památkově chráněné vykmanovské Rudé věži smrti je důsledkem vnitřních sporů Konfederace politických vězňů. V důsledku na to doplácejí všichni. Napravme nedůstojný stav! Ti, kteří zde trpěli a umírali, si to zaslouží.
Marek Síbrt
Měděnec: UNESCO po česku. Promarněná příležitost a výhled na ruiny
Kdo byl první? Vejce, nebo slepice? Turista, nebo infrastruktura? Jak od kaple na Mědníku shlížíte na vybrakované skelety Dolu Měděnec. A vlastníci? Zajímavá firma. Ne, že ne. Ona vlastně skoro neexistuje. Kapitál? Celých 20 tisíc
Marek Síbrt
Krušné hory na rozcestí. Kudy se vydají? Anarchie? Chaos? Bezhlavý byznys? Udržitelnost?
Krušné hory už nejsou liduprázdné jako před pár lety. Skutečný turistický byznys se ale ještě nerozjel, i když jeho první záchvěvy jsou patrné. Kudy se unikátní oblast vydá do budoucna? Podaří se zkombinovat zájmy lidí a přírody?
Marek Síbrt
Jáchymov: bezútěšnost a bolavá duše královského města. Budoucnost nejistá
Krušné hory po roce. Po roce, co jsou některé památky historické těžby kovů chráněné v registru UNESCO. A to vzbudilo velká očekávání. Jak se naplnila? Pojďme postupně...Začněme Jáchymovem
Marek Síbrt
Koronavirus zaútočil na zdravý rozum: U nás v Kocourkově
Když se vyhláška střetne se zdravým rozumem a přehnanou aktivitou si dáte vlastní gól, kdy pak musíte ignorovat to, co jste před několika hodinami sami vymáhali
Marek Síbrt
Češi odložili roušky a funí do pedálů. Rychle si zvykli, rychle odvykli. Co nám to přinese
Během velikonočního víkendu lidé v Moravskoslezském kraji během výletů odhodili roušky a pěkně si při jízdě na kole nebo běhu funěli do okolí. Co bylo ještě před týdnem nepředstavitelné a hodné odsouzení se stalo normálem
Marek Síbrt
Chapadla koronáče sevřela úchvatný estonský ostrov
Návštěva Saaremy je fascinující zážitek. Místo rozechvívající duši. Plné kontrastů, drsné a syrové atmosféry rychle přecházející v idylický zážitek. A svérázných lidí. Doufejme, že zvládnou situaci co nejlépe, s klidem a nadhledem
Marek Síbrt
Slátanina České televize: Kriminálka z ostravské šachty se fakt nepovedla
Druhý díl seriálu Místo zločinu Ostrava působí tak, že lidé Ostravu a region nikdy nenavštívili. Nebo byli tak omámení, že jim to zásadní proklouzlo mezi prsty. Aspoň základních faktů se ale držet měli
Marek Síbrt
Nevzkvétáme. Zaostáváme. Chybí nám rozhodnost, ambice a dynamika
Jsme středoevropská Šípková Růženka podřimující po sedmičce růžového vína. V letargii vyčkáváme, dumáme, a ti okolo nás dohánějí a předhánějí. Marníme potenciál a ujíždí nám vlak...a taky letadla, auta a špičkoví investoři
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 55
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1613x