Úterý 28. ledna 2020, svátek má Otýlie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 28. ledna 2020 Otýlie

Smutek a pach moči ve Staré Boleslavi. Kolébka české státnosti dostává na frak

25. 10. 2018 14:46:31
Stará Boleslav je kolébkou české státnosti. Nejen podle projektu, díky němuž probíhá obnova církevních staveb, ale především kvůli historickému dědictví, které si nese. Dojem z procházky centrem je i přes působivost místa děsivý

Sobotní slunečný, ale chladný podvečer v říjnovém Polabí. Procházka půvabným parkem zámku v Benátkách nad Jizerou a odsud přesun tam, kde to všechno začalo. Tam, odkud my jako český stát legitimizujeme svůj počátek – budování prvního státu Čechů.

Očekávání jsou veliká. Každým, kdo v srdci cítí příslušnost k českému státu, přece musí projet zvláštní pocit, když se blíží k tam významnému místu. Tam, kde byl zavražděn svatý Václav – ten zbožný a ctnostný muž, jak si čteme už ve staročeských legendách. Příjezd je ve skutečnosti...rozpačitý.
Okolo autobusového nádraží se posilňují vínem z plastu...však víte kdo...stejně tak na parkovišti u místního obchodního centra. Parking je v sobotu večer bezplatný, jak na mě pokřikuje jeden z pijanů, když se marně snažím z automatu vytisknout parkovací lístek. Irská setřice radostně vyskakuje z auta a vyrážíme do města.

Barokní kaple blahoslaveného Podivena – služebníka svatého Václava, který byl údajně zabit stejnými vrahy jako jeho pán – je...v nedobrém stavu....velmi diplomaticky řečeno. Ale můžeme být klidní, podle tabule na dveřích už od roku 2009 vlastník objektu postupně maká na tom, aby byl projekt zachráněn. Cílem opravy interiéru je „oživit mimořádné historicko-estetické a výtvarné hodnoty“. Nejsilnější estetický dojem z exteriéru...pobytu v blízkosti památky... je pach...moči. Jeden ze spoluautorů tohoto dojmu právě vychází zpoza kostela a přidává se k partě svých spolupijáků plasťáků. Má tu i rádce „Musíš š.kat, abys neměl problém s prostatou a nemusel chodit furt ch.át.“

Na renovaci areálu okolo barokního Kostela Nanebevzetí Panny Marie se intenzivně pracuje. Bez ironie. I v sobotu odpoledne se tu maká a je to postupně vidět. Na výsledek se těšíme, protože jde o skutečně působivé místo, které si to zaslouží. Plachta nás informuje o tom, co se s areálem děje a jaký bude výsledek.

Dvousetmetrová cesta od barokního areálu k bazilice svatého Václava je rozporuplná. Krásná radnice na Mariánském náměstí, před ní socha svatého Václava s čínskou restaurací za ním. A... permanentní zápach moči. Náměstím se pomotávají cizinci tmavší pleti hovořící neslovanským cizím jazykem...pravděpodobně námezdní síla automotivních firem. Tipuji Rumuny...ale možná ne...Přimotají se ke mně...irská setřice s obvykle velmi vysokou náklonností k lidem z okraje společnosti tentokrát zpozorní. Ještě předtím, než odmítnu její pohlazení ze strany nejožralejšího týpka, se sama schová za paníčka.

K bazilice svatého Václava je potřeba projít Staroboleslavskou branou, pozůstatkem původního opevnění města ze 14. století. Kolem to odporně smrdí. U vedlejšího činžáku zůstal stát na plácku předvolební retroautobus pirátů...taky to všechno vyřeší za nás. Před ním na hliněné ploše vybavené paletami a dalšími překážkami řádí skejťáci.

Úžasný areál baziliky svatého Václava a kostelem svatého Klimenta je v nedobrém stavu....a to bylo napsáno extrémně diplomaticky. Při západu slunce je to obzvláště patrné. Na rozdíl od barokního kostela ani stopa po tom, že by se na rekonstrukci pracovalo, i když nám to plachta oznamuje. Tak uvidíme... Vlastně celé místo, kde došlo k vraždě svatého Václava, a jeho okolí působí možná s výjimkou dominantní kostelní věže...zašle řekněme...
Toto místo má být jedním z nejposvátnějších pro náš stát/národ? To je to místo, které máme opečovávat jako náš symbol a základ našeho státu? Proč mě vlastně napadají spojení mezi fyzickým symbolem naší státnosti, jeho nepříliš dobrým stavem a jeho vyřčenou reprezentací z pozice nejvyššího ústavního činitele? Prostě...kun.a se, kund. tam...přesně tak...můžou za to ekonomičtí zmr.i... Jasně, už od roku 2000 shodou okolností od stejného pána víme, že svatý Václav je symbol kolaborace a servility, že...A oslavovat bychom ho státním svátkem neměli. A pěkně švihat do rachoty...

Mimořádně nepřívětivé je okolí areálu. Vedle něj je náměstíčko svatého Václava, odkud je řekněme solidní přístup za hraniční zeď. Kolem ní ale vede rušná silnice, která je i v sobotu vlastně nepřetržitou kolonou aut z obou stran. Takže na jednu stranu moc nevíte, jak máte silnici v zatáčce přejít, na druhou stranu sleduje tři totálně napardť nalité cizokrajné dělníky balancující na hraně chodníku a silnice. Osvětlení je zachránilo od pádu do vozovky. Výstavní a reprezentativní místo, jak se patří...

Pro dnešek stačilo. Jdeme zpět směrem k autu. Městečko nevypadá, že by právě prosperovalo. Řada obchodů v centru zavřená, řada domů ve značně neudržovaném stavu. Jak je to možné? Symbolické místo je nám dobré jenom k tomu, abychom ho navštívili jednou za rok v Den D, kdy k vraždě došlo? Kdy nemusíme do práce? Abychom se podívali na slavnostní bohoslužbu z místa, které by pro nás mělo být svaté? A proč národy, které my považujeme za chudší a méně vyspělé, než jsme my sami, dokážou o svá významná místa pečovat a skrze ně prokazovat úctu své státnosti? Kde se stala chyba? Kun.a sem, kun.a tam?

A nám je to jedno? Místo ve středu naší země s působivým příběhem, který si nese, nemá dostatečný potenciál pro to, abychom ho využili? Nebo nevíme, jak na to? Nebo nás to vlastně nezajímá? Nemáme čas a chuť se někam vracet, když se musíme bránit tomu přívalu migrantů...Odkud, že se sem ty davy valí?
To město je přitom krásné. Když se člověk podívají hlouběji za oprýskané fasády a neudržované domy, odmyslí si to nehezké a odpuzující, ale naopak akcentuje to, co všechno si s sebou místo nese, zamyslí se nad logickým konceptem rozložení historického centra...Stará Boleslav by si zasloužila víc. O mnoho víc.

Směr Milovice a dál farma v obci Košík. Tady je svět ještě v pořádku. K večeři plzeň, lívance a irská setřice se může snažit v rybníčku plavat rychleji než husy, zatímco se obtloustlý pán tvorstva snaží dosáhnout na jablíčka na zítřejší svačinu a pohladit kozenky...

Autor: Marek Síbrt | čtvrtek 25.10.2018 14:46 | karma článku: 28.53 | přečteno: 3411x

Další články blogera

Marek Síbrt

Slátanina České televize: Kriminálka z ostravské šachty se fakt nepovedla

Druhý díl seriálu Místo zločinu Ostrava působí tak, že lidé Ostravu a region nikdy nenavštívili. Nebo byli tak omámení, že jim to zásadní proklouzlo mezi prsty. Aspoň základních faktů se ale držet měli

20.1.2020 v 8:28 | Karma článku: 41.86 | Přečteno: 16887 | Diskuse

Marek Síbrt

Nevzkvétáme. Zaostáváme. Chybí nám rozhodnost, ambice a dynamika

Jsme středoevropská Šípková Růženka podřimující po sedmičce růžového vína. V letargii vyčkáváme, dumáme, a ti okolo nás dohánějí a předhánějí. Marníme potenciál a ujíždí nám vlak...a taky letadla, auta a špičkoví investoři

16.1.2020 v 7:22 | Karma článku: 29.11 | Přečteno: 848 | Diskuse

Marek Síbrt

Archanděl Michael sestoupil z nebe…na Vysočinu

Okolí vodní nádrže Vír na severovýchodní Vysočině je zvláštní oblastí. Prodchnutou mystičnem, chtělo by se říct. Možná právě proto sestoupil archanděl Michael právě sem. Do Vítochova.

13.1.2020 v 9:49 | Karma článku: 19.63 | Přečteno: 553 | Diskuse

Marek Síbrt

Chelmno nad Nerem: Děti z Lidic a Ležáků v pekle lidské zvrácenosti

Mrazivé nedělní ráno. Polsko pod poklicí smogu. Vyjíždíme z Lodže po dálnici směr Poznaň. Platíme mýtné a sjíždíme z dálnice u obce Dabie. Cíl – Peklo na Zemi - Chelmno nad Nerem - Kulmhof and der Nehr.

2.12.2019 v 7:51 | Karma článku: 22.30 | Přečteno: 564 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Emrich Sonnek

Soumrak sousedského soužití

Celou noc jsem se převaloval na posteli a v hlavě se mi rojily černé myšlenky. Vstával jsem rozlámaný a v práci to podle toho vypadalo. Nevím, jestli mi hlava třeštila víc z nevyspání, nebo z toho včerejška.

28.1.2020 v 18:03 | Karma článku: 9.55 | Přečteno: 280 | Diskuse

Jiří Beránek

Znáte někdo Billie Eilish?

Svět se zbláznil. Nejenom, že ekonomové, finančníci a politici skáčou, jak Gréta píská, ale máme tu novou "celebritu". Včera se nešlo vyhnout tomu, že Billie Eilish získala všechny hlavní ceny Grammy. Nevím jak vy, ale já si musel

28.1.2020 v 15:33 | Karma článku: 32.24 | Přečteno: 1003 | Diskuse

Karel Januška

Spravedlnost a justiční mafie

Komentátorka ČR+ (Marie Bastlová) se snažila donutit vedoucího advokátní kanceláře prezidenta k tomu, aby přiznal, že nárok na zaplacení "soudních výloh" žalovaného prezidenta je nespravedlivý.

28.1.2020 v 14:20 | Karma článku: 17.98 | Přečteno: 549 | Diskuse

Petr Štrompf

Jak se pozná dobrý novinář? Tak, že není jen šoumen

V pomyslném zpětném zrcátku času nelze pominout v protisměru odfičená žurnalistická ocenění, jako jsou například Cena Ferdinanda Peroutky nebo Novinářské křepelky.

28.1.2020 v 14:05 | Karma článku: 4.12 | Přečteno: 155 | Diskuse

Pavel Chalupský

Proč Bůh mlčel.

Lepší jednou vidět, než stokrát slyšet. Proto jsem tam jel... Píšu tohle zamyšlení v den, kdy si snad celý svět připomíná 75. výročí osvobození Osvětimi, tedy den obětí holocaustu.

28.1.2020 v 8:32 | Karma článku: 23.17 | Přečteno: 417 | Diskuse
Počet článků 37 Celková karma 25.99 Průměrná čtenost 1686

Původem z jihu Čech, nyní už dvacet let ve Slezsku a na severu Moravy. Česko-moravsko-slezský patriot cestující po zajímavých místech země, která jsou často většině lidí úplně neznámá. Proto se texty budou mimo jiné zabývat úžasnými místy v ČR a lidmi, kteří v nich žijí. Do dvaceti let vrcholový sportovec, pak student, mediální analytik, novinář, mluvčí černouhelného gigantu v extrémně náročném období jeho existence, nyní vodař - poučený laik:-) A pořád trochu učitel i student...

Najdete na iDNES.cz