Lodž: Opičky v temných zákoutích pulsujícího velkoměsta

27. 11. 2019 7:52:43
Polská minulost, současnost a budoucnost v koncentrované podobě. To je Lodž. Samotné město, ale i putování do něj z České republiky vzbuzuje nesčetně otázek. O Polácích i o nás

Poskakujícím autem po mírně nevydařené stavbě dálnice vyjíždíme odpoledne z Ostravy. Směr Lodž. Minulá návštěv byla krátká, neúplná. Město koncentrující v sobě slavnou minulost – ta nebyla moc polská, ale spíše židovská a německá; děsivou periodu druhé světové války – ta byla německá s obětmi na židovské straně; ospalost a chátrání při budování socialistické despocie po vzoru sovětských soudruhů a pokomunistické nadechování k nové budoucnosti, vyžaduje víc pozornosti, času a přemýšlení.

Neuvěřitelné. Při cestě do Čenstochové přijíždíme po jiné silnici než v létě. Po nové dálnici, která nás vyhodí těsně před městem, protože obchvat se ještě dokončuje. 40 kilometrů nové dálnice v kuse. Jak je to možné? Pro Čecha zvyklého na modernizace a výstavby čtyř či pětikilometrových úseků dálnic něco neslýchaného. A další neslýchanost. Rychlostní silnice mezi Čenstochovou a Piotrkówem se rekonstruuje v celé délce – považte 80 kilometrů. Prostě půlka jezdí, půlka se staví. Pak naopak a bude hotovo. A maká se i v pátek a NEDĚLI odpoledne. Na konci listopadu. V pátek se projíždí dost pomalu, v neděli zpět bez problémů. Kolapsy během jízdy nejsou, místy je třeba nejvyšší obezřetnosti.

Polsko vás při mrazivém konci listopadu přivítá smogem a těžko dýchatelným šedivým vzduchem s odérem uhlí. A platí to jak pro česko-polskou hranici u Bohumína, tak Čenstochovou, Radomsko, Piotrków nebo Lodž. Jedna věc je, co v kotli spalujete – v tom případě uhlí, druhá věc – v jakém kotli to spalujete. Na tom by bylo třeba zapracovat...Na obou stranách hranice – jen to Polsko je jaksi výrazně rozlehlejší, na uhlí závislé více, a proto Vaše plíce více trpí. Ale i psychika...ranní pohled na Lodž z jedenáctého patra retrosocialistického hotelu Swiatowít je mírně depresivní, šedivý...smog jak poklice nad velkoměstem. Pak vyjde slunce, zafouká trochu vítr, lidi spí a ráno netopí, tak se to během brzkých ranních hodin trochu zlepší. Další dávka přijde až odpoledne.

Lodž nás vítá jako evropské velkoměsto. Velká sídliště na kraji města jsou opravená, dálnice je kapacitně naddimenzovaná, při příjezdu do centra projíždíme řadou nových kancelářských a bytových komplexů. Četné mrakodrapy se staví.

Lodž je kromě historie znamením kontrastů i dneska. Vybudovaly se nové mrakodrapy, supermoderní vlaková a autobusové nádraží pod zemí v části, která si říká Nové centrum Lodže. Impozantně se přestavěly historické textilní fabriky nebo elektrárny na vzdělávací centra, ekonomicko-administrativně-obchodní objekty, kreativní a umělecká centra, hipsterské restaurace a kavárny. O těch nejzajímavějších projektech někdy příště...

A pak je tu centrum, které v případě Lodže může nejlépe reprezentovat Piotrkowská ulice. Téměř pět kilometrů dlouhá tempa, centrum společenského vyžití, plná hipsterských podniků, sídlo úřadů i významných firem a korporací. V pátek večer a celý víkend (s výjimkou rána, kdy se dospává náročná předchozí noc) je třída plná lidí. Cool ulice. Ale taky má svá temná zákoutí a části výstavnější, i ty méně výstavné.

Oproti tomu je Lodž také město ruin. A to velmi rozlehlých. Řada rozlehlých fabrik na své oživení – nebo demolici – čeká. A čas pracuje. Ale je třeba přiznat, že na velké části z nich jsou vyvěšené billboardy, které popisují, jaká investice zde vyroste. Takže vize tady je. Jestli bude realizovaná...uvidíme.

A pak je tu bývalé židovské ghetto. Druhé největší v Polsko po Varšavě a se stejně tragickým osudem jeho obyvatel. Psal jsem o tom trochu zde a zde, ale ještě se k tomu vrátím. Po návštěvě Chelmna nad Nerem, kde většina místních tragicky zahynula, vybaven novými informacemi, a především pocity. Možná je to s ohledem na toto místo nepatřičné napsat. Ale ani dnes nejsou Baluty – jak se čtvrť jmenuje - při procházkou Lodží evidentně nejpříjemnějším místem pro život. Ano, postavilo se tady za socialismu docela dost paneláků, v nichž některé jsou solidně zrekonstruované. Řekli bychom obdobně jako u nás. Pak je tu ale mezi nimi řada starší zástavby dost často v dezolátním stavu s typickými kůlnami, garážemi, které určitě stavebně oficiálně neexistují, dvorky a temnými zákoutími. Místy formát sociálně vyloučené lokality.

Řekněme, že Piotrkowská jako hlavní tepna začíná v jižní části širšího centra u Bílé fabriky, kde je v současnosti hlavní městské muzeum reflektující slávu textilního průmyslu ve městě, a parku Wladyslawa Reymonta, který Lodž ztvárnil ve slavném románu Země Zaslíbená. Park – krásný, Muzeum – paráda zčásti za evropské peníze (jako většina realizací v Lodži). Piotrkowská a její okolí je ve své dolní části ale značně zanedbané. Vidíte domy ve stavech, který bychom u nás nazvali s výjimkou vyloučených lokalit za obtížně obyvatelné, ale tady se s nich normálně bydlí, jsou v nich obchody, restaurace a tak. A vedle toho super historické budovy i novostavby.

Takže postupně míjíte cestou mírně do kopce výstavní novorenesanční paláce bohatých – většinou židovských – textilních magnátů, v nichž v současnosti sídlí úřady, instituce, ale také třeba hipsterské podniky, nebo banky, které se prolínají s odpornou socialistickou zástavbou, případně domy v dost dezolátním stavu. Když z Piotrkowské odbočíte do zákoutí vedlejších uliček, průchodů, odlehlých koutů, na zemi většinou uvidíte děsivý...neskutečný nepořádek...bordel, chtělo by se říct.

A všude se povalují desítky opiček. Opička nebo-li malpka je půldecová, decová, dvojdecová... každému dle jeho chuti, síly, stavu peněženky a momentálnímu rozpoložení...lahvinka vodky nebo jiného alkoholu, kterou si Poláci s chutí kupují ve všudypřítomných malých prodejnách (na obchůdky řetězce Žabka nebo Leviatan narazíte každých několik desítek metrů). A vypijí ji hned několik metrů od obchodu – třeba při cestě do práce, do školy, z práce, ze školy. Prázdná lahvinka pak skončí někde v koutku, na trávníků nebo u kontejneru.

Řekněme, že nejvýstavnější část Piotrkowské se nachází zhruba v její polovině. V některých palácích v současnosti sídlí úřady (městské nebo vojvodské). Ale opět, platí to pouze pro samotnou městskou tepnu. Ukročíte pár metrů bokem a ocitnete se pár desítek let zpět. Takže například vstoupíte do typického prostoru pro textilní Lodž – rozlehlé fabriky z červených cihel, která byla částečně revitalizována. Takže tady najdete řadu cool hospůdek, barů, bister. Probíhá tu řada kulturních akcí, farmářské trhy...Projdete pasáží opravených hal a za nimi je...neskutečný bordel.
A samotná Piotrkowská po pátečním a sobotním mejdanu? V sedm ráno v okolí venčím setřici – směřujeme do blízkého parku, kterých je v Lodži řada, a reprezentativní třída je perfektně uklizená, dlažba vytřená. Po noční pitce, při níž vzduchem létají také prázdné lahve, ani památky.

Piotrkowská ulice končí na kruhovém náměstí Svobody. Jen kousek od Manufaktury jako nejpůsobivějšího příkladu toho, jak se dá naložit s historickým průmyslovým dědictvím. Město, kde bydlí autor tohoto textu, Frýdek-Místek by se v tomto ohledu mohlo výrazně přiučit. A hlavně majitel zdejších chátrajících objektů bývalých textilek. V Lodži je takových areálů mnoho. Některé našly nový život a nové využití. Některé skončily jako ruiny. Ale o tom až příště.

Autor: Marek Síbrt | středa 27.11.2019 7:52 | karma článku: 17.03 | přečteno: 502x

Další články blogera

Marek Síbrt

Předvánoční glosa: Jak mluvkuje Jihočech v regionu razovitem

Mluvčí mluví s novináři do televize a rádia. Občas napíše článek do novin, nebo odpoví na novinářský dotaz. Sedí v teplém kanclu, pije kafíčko... Jaká je realita? Pár předvánočních střípků z jednoho týdne...

20.12.2022 v 7:55 | Karma článku: 27.98 | Přečteno: 2748 | Diskuse

Marek Síbrt

Lodž: Po stopách utýraných chladným a temným tunelem

Zážitek, ze kterého zamrazí a bude mrazit ještě hodně dlouho. Chladným a temným tunelem z ghetta do chřtánu mrazivé mašinérie smrti

23.2.2022 v 12:45 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 537 | Diskuse

Marek Síbrt

Bukurešť III: Pivnice a knihkupectví ze starého dobrého světa. Vesnice uprostřed metropole

Snažte se vcítit za atmosféru mírné nedůvěry a nejistoty místních. Dostanete se k tomu krásnému, co vzniklo před začátkem komunistického teroru, nebo bylo obnoveno poté, kdy zmizel v propadlišti dějin. Snad navždy

24.11.2021 v 11:23 | Karma článku: 16.53 | Přečteno: 557 | Diskuse

Marek Síbrt

Bukurešť II: sledujte cenovky, nenechejte se ošidit, nefoťte a buďte kreativní

V Bukurešti se vrátíte do našich 90. let, kdy cizinci platili za vstup 5 marek a Češi 10 korun, i když marka byla za 15. Ocitnete se ve světě, kdy vás během chvilky po zjištění, že jste cizinec, budou chtít ošubat jako slepici

8.11.2021 v 12:30 | Karma článku: 26.20 | Přečteno: 1281 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 16.98 | Přečteno: 228 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 142 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 19.50 | Přečteno: 259 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1613

Původem z jihu Čech, nyní už dvacet let ve Slezsku a na severu Moravy. Česko-moravsko-slezský patriot cestující po zajímavých místech země, která jsou často většině lidí úplně neznámá. Proto se texty budou mimo jiné zabývat úžasnými místy v ČR a lidmi, kteří v nich žijí. Do dvaceti let vrcholový sportovec, pak student, mediální analytik, novinář, mluvčí černouhelného gigantu v extrémně náročném období jeho existence, nyní vodař - poučený laik:-) A pořád trochu učitel i student...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...