Pro chlast k Židovi, pro maso k muslimovi, na pivo k Afričanům. Jeruzalém v praxi

Náboženstvími, národnostmi a zvyky různorodý Jeruzalém vás donutí přemýšlet o věcech každodenní potřeby trochu jinak, než jste z ateistického Česka zvyklí. A musíte přizpůsobovat denní režim jednotlivým částem města.

Když cestujete do Jeruzaléma a hledáte ubytování poblíž Starého Města, musíte brát v úvahu, v jaké čtvrti se váš hotel nachází. Ubytování na pomezí mezi západním (židovským) a východním (palestinským) Jeruzalémem, ale přece jen v muslimské části, se ukázalo vzhledem k oslavám židovského nového roku jako trefa do černého.
Letošní nový rok připadl na středu 20. září a život se pro židovské obyvatelstvo díky navazujícímu šábesu zastavil prakticky až do nedělního rána. Toto striktní omezení samozřejmě neplatilo bezvýhradně, každopádně pro návštěvníka města a plánování výletů do okolí Svatého Města mělo celkem zásadní dopady.

Takže. V hotelu v muslimské části města si nedáte pivo nebo jiný alkohol. Stejně tak v celé přilehlé muslimské tržnici poblíž arabského autobusového nádraží s desítkami obchodů, obchůdků, stánků a jiných typů občerstvení alkohol nekoupíte. Například v Betlému nebo Hebronu to problém není, v Jeruzalémě muslimové alespoň navenek svou abstinenci dodržují. A všude vidíte plakáty s reklamou na pivo, kde největším písmem je zdůrazněno, že má 0% alkoholu. První dojmy z pobytu v muslimské čtvrti pro konzervativního Evropana můžou být rozporuplné. Přece jen je tady výrazně živěji, než jsme v našich končinách zvyklí. Je třeba přepnout hlavu na trochu jiný rytmus, kterým arabská ulice pulsuje. A že tedy především ráno a odpoledne pulsuje.

Přes hlavní cestu oddělující židovský a muslimský svět vyrazíte do ortodoxní židovské čtvrti Me’a Še’arim vypátrat, jestli najdete otevřený obchod s vytouženým pivem. Vy můžete, vojáci vás tam pustí. Muslimské obyvatelstvo má vstup zakázán. Při slavnostních dnech, kdy atmosféra houstne, to pochopitelně platí dvojnásobně. Takže, když vystoupíte z tramvaje na zastávce Shivte Izrael, můžete si vybrat. Buď se vydáte doprava do arabské části na kafe a kebab, nebo doleva do židovské čtvrti pro pivo nebo víno. Žid a Palestinec si vybírat nemůže a bezpečnostní složky jsou velice striktní. Na hranici uprostřed města je cítit napětí.

Návštěva ortodoxní židovské čtvrti je zážitek. Připadáte si, že jste se vrátili v čase. Slavnostní předvečer kolem vás spěchají tradičně oblečení charedim, ale také perfektně oháknuté děti i ženy. Oděv zůstává tradiční a připadáte si jako na východě Evropy v 18. století. Muži striktně v černém a bílém, s pokrývkou hlavy – nejmodernější je klobouk, tradičnější i ve třiceti stupních Celsia štrejml (jakýsi typ beranice).  Ženy a děti jsou oblečeny pestřeji.

Všude jsou vyvěšené cedule, jak se máte, spíše tedy, jak se nemáte chovat, aby to odpovídalo způsobu života v oblasti, která se snaží žít podle toho, jak si interpretuje Tóru. Plakáty visí na zdích domů, ale také například na dveřích obchodů. Takže – nevýrazné oblečení, žádné krátké sukně a výstřihy, nepokřikovat, nefotit bez dovolení. Přiznávám, porušoval jsem.

Další věc, která vás ve čtvrti zarazí je…neskutečný nepořádek. Prostě bordel. Máte pocit, že lidé, kteří si dávají záležet na tom, aby jejich oblečení přesně splňovalo to, co je podle nich odpovídající, správné, vhodné, vyhazují vše, co se jim aktuálně nehodí, z oken ven na ulici.
Jeruzalém vás přesvědčí o tom, že ani známé klišé, že nepořádek dělají Arabové, Ci…Romové a další nepřizpůsobiví, není tak úplně pravdivé. Dělají ho i Bohabojní.
 

Obchody jsou ve sváteční podvečer ještě otevřené, takže si můžete nakoupit pivo – drahé, kořalku – české ceny, víno – levné a moc dobré. Židé alkohol pravděpodobně kupují zřídka, protože láhve s vínem a tvrdým alkoholem byly v obchodech značně zaprášené.
Se setměním ve sváteční den se život na několik dnů v ortodoxní čtvrti, ale částečně i v celém městě, zastaví. Obchody zavřou, autobusy, vlaky a tramvaje přestanou jezdit. Ne, že jich jezdí méně. Prostě několik dnů nejezdí vůbec.

V ten moment oceníte výhodu toho, že jste v tak pestrém městě, jakým Jeruzalém je. Arabské autobusy, z arabského autobusového nádraží, do arabských částí země jezdí jako obvykle. Takže je to na vás – Betlém, Jericho, Mrtvé moře, Hebron? Stejně tak fungují všechny palestinské restaurace, obchůdky, občerstvení. Jídlo máte zajištěno. Bez piva se obejdete.
Odpoledne jsou arabské obchody a tržnice poblíž Starého Města s arabského nádraží natřískané k prasknutí – platí to pro tržnici za hradbami i mimo Staré Město. Pro Středoevropana může být tlačenice mezi davy lidí k bistru se shawermou (něco jako kebab v pitě) poněkud stresující. Po pár dnech si zvyknete a pod dohledem ozbrojenců a jejich zbraní se cítíte bezpečně.

Když vyrazíte do centra města kolem ulice Jaffa street (pěšky nebo taxíkem samozřejmě, MHD nejezdí), která je hlavní spojnicí mezi autobusovým nádražím a ostatními částmi města, zjistíte, že některé části města jsou ortodoxní více, některé méně. Takže některé obchody, hospůdky, hipsterská bistra jsou normálně otevřené. Nebo můžete popít s Etiopany v jejich baru. Oslavy nového roku je evidentně nijak netrápí.

Sváteční dny korzují po hlavní třídě převážně různě ortodoxně oblečení Židé. Máte pocit, že stále někam spěchají. Že by za modlitbou? Když ale večer odbočíte z Jaffa street do přilehlých ulic, zdá se vám, že jste se ocitli v Ostravě na Stodolní ulici. Muzika hraje, lidé všech barev pleti tančí a popíjejí, zahrádky restaurací, občerstvení a kaváren jsou plné. Jeruzalém je město mnoha tváří. Vždy záleží na tom, kdy a kde se ocitnete. A můžete toho využít, aby byl váš výlet co nejzajímavější.